2002 - 2015
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Třebíč - podzemní a jiné poklady



Text a foto: Kamil Pokorný, červenec 2006

(Aktualizace z dubna 2007 a ledna 2012 je přidána dolů na konec stránky)




Krásné a malebné město se zajímavou historií, pověstmi a velmi hodnotným jádrem, dnes překračuje počet obyvatel 40 tisíc. Donedávna to byl počet třetinový až poloviční, ale potom s výstavbou elektrárny Dukovany se na kopečcích okolo historického centra obestavěla paneláková sídliště, především pro ubytování pracovníků Dukovan.


O Třebíčském podzemí se toho moc neví. Spíše téměř nic. A kdo ví, dobře tají. Tu a tam pronikne nějaká úsměvná historka, například, když se před deseti lety pracovníci při průzkumu prokopali na ulici Hasskova do tehdejší Cahovy cukrárny (blízko knihovny). Turistům se může nabídnout jedině veleznámá podzemní krypta, nacházející se pod zdejší bazilikou. Je přístupna veřejnosti v rámci prohlídek baziliky a opředena pověstmi o chodbě, vedoucí až za město, viz níže.

Chodbu z krypty jsem se snažil detekovat virgulí a vystopoval četné zbytky dutých prostor. Zdejší historikové to považují jen za pověst a jsou značně skeptičtí, že je to nereálné. Chodbu by bylo samozřejmě třeba potvrdit průraznou sondou. Dle možností, by bylo pro nás zajímavé, věnovat se zdejšímu podzemí systematicky.

Další podzemí lze očekávat pod měšťanskými domy na Karlově náměstí, kde jsem také měl možnost do četných sklepních systémů nahlédnout, ale v podstatě zde neexistuje nikdo zapálený, kdo by systematicky zdejší podzemí zkoumal a dokumentoval a neexistuje ani ucelený přehled o zdejším původním podzemí. Tu a tam se něco propadne, dokonce ve vyvýšených místech nad židovskou částí, viz foto.

Židovské město se rozprostírá nad severním břehem protékající řeky Jihlavky a tvoří největší židovské gheto v naší zemi. Jedná se o soubor mnoha uliček s nízkými typickými domy a lze tu očekávat i mnohá překrásná klenutá skelpení, podobně jako jsou zaklenuty četné mázhausy, ale vzhledem k tomu, že tuto nejkrásnější část obývá množící se romské etnikum, neradno se mimo uličky pohybovati. Spíše příště, v jiné sestavě a jinak vybaveni…

O zdejším podzemí, a sice pod starým klášterem, existují zajímavé, v knihách i tištěné, pověsti. Třeba o pokladu třebíčského kláštera, kterak byl do podzemí ukryt:

„Píší se dvacátá léta 15. století… klášterní nádvoří se podobalo velkému mraveništi, vše probíhalo ve spěchu. Další posel se přiřítil se zprávou, že, že husité se opevněné Jihlavě vyhnuli a nyní míří na Třebíč. I když byl opat s přípravami k obraně spokojen, v jeho tváři se zračily obavy. Klášterní poklad je třeba pro každý případ ukrýt a zachránit. Dále už opat neuvažoval. Z velkých železem pobitých truhlic se začaly stěhovat do objemných košů zlatem vyšívaná roucha, zlaté a stříbrné svícny, kalichy i množství zlatých a stříbrných mincí. Zlatá socha Krista a stříbrné sochy apoštolů byly sejmuty z podstavců,pečlivě zabaleny do režného plátna a za přísného dozoru starších odnášeny do podzemních chodeb hluboko pod klášterem. O přesném uložení však směl vědět jen opat a dva nejstarší členové klášterního konventu. Proto dostali nosiči přes hlavy neprůhledné kukly. Ve vší tichosti a tajnosti, pouze za světla olejových kahanů, mizel vzácný poklad v úzkých chodbách prosáklých vlhkem a plísní. Nebyli příliš daleko od kláštera, když dostali příkaz k zastavení. Část nákladu uložili do komory vyhloubené ve skále a úzký otvor zamaskovali kameny, které byly k tomu účelu již dlouhá léta připraveny. Větší díl předmětů uložili do výběžků hlavní chodby. Zvláště pečlivě byly ukryty sochy, svým drahým kovem a uměleckým zpracováním představující zcela mimořádnou hodnotu. Potom byli nosiči odváděni celou spletí chodeb, aby ztratili jakoukoli orientaci… Kdyby bylo nejhůř, zachrání se on s několika věrnými útěkem tajnou chodbou vedoucí daleko od kláštera… Poklad odpočíval po čas husitských válek ve tmě podzemních chodeb. Rok za rokem pak ubíhaly, střídali se opati i ostatní členové benediktinského kláštera a místo úkrytu bylo zapomenuto. Pátrání bylo ztíženo zejména tím, že mnohé části chodeb byly zavaleny nebo zčásti zříceny vlivem spodní vody. Podařilo se nalézt aspoň dvanáct soch apoštolů. Většinu nashromážděného bohatství se najít nepodařilo, což znamenalo pro klášter citelnou ztrátu, již nikdy nemohl vyváznout ze značných dluhů a počátkem 16. století zanikl.“

Třebíčský benediktinský klášter založený ve 12. století, byl jedním z nejbohatších klášterů v přemyslovském státě a jak bylo zvykem, byl soběstačný. Původní románské klášterní budovy byly pak nahrazeny novými za současné výstavby románsko – gotické baziliky. Klášter chránily mohutné kamenné hradby zesílené sedmi věžemi sobě rovnými a tak tvořil středověkou pevnost s novým chrámem ve svém středu. Kolem roku 1527 kvůli dluhům zanikl a klášterní budovy byly přestavěny na zámek

Následně, jak prameny uvádí, byly sochy apoštolů po vynesení z podzemí z podzemí opět umístěny v klášterním kostele. Brzy za vpádu uherského krále na Moravu opat Matěj správně předpokládal, že klášter neunikne Matyášově pozornosti a proto se rozhodl, že sochy musí do bezpečnějšího úkrytu. Následují další rekonstrukce událostí:

„Mniši v černých hábitech vynášeli z podzemí tmavou chodbou podlouhlé bedny, ukládali je připravené formanské vozy a ty zakryli plachtami, jež přivázali k bokům vozů… Před rozedněním ozbrojená kolona vozů vyjela směrem k Velkému Meziříčí. Konečný cíl znal jen úzký kroužek ozbrojených mnichů, doprovázejících kolonu: hrad Veveří, jeden z největších moravských hradů, který se vypínal uprostřed hlubokých lesů, chráněn mohutnými valy a hradbami… Očekávané výpravě byl stráží spuštěn padací most přes obranný příkop…“

Většina Třebíčanů byla přesvědčena, že sochy jsou stále ukryty v podzemní chodbě, do níž se má vcházet z krypty. Proti tomu však existuje mnoho vážných námitek. Co se podzemí týče, literatura uvádí:

„Není vyloučeno, že se o tajné chodbě v blízké době dozvíme více. Její existence je v současnosti více méně podepřena i prokázaným systémem podzemních chodeb vedoucím pod městem…“


Několik záběrů pro představu:

foto
Třebíč, Karlovo náměstí - co skrývá?

foto
Historický "Malovaný" dům

foto
Nahlédněme pod Karlovo náměstí...

foto
Pod krásnými domy krásné podzemí

foto
Četné sklepní systémy

foto
pamatují snad středověk

foto
původní stará chodba přezděna...

foto
jedna z chodbiček nad městem

foto
občas dojde na zajímavé propady

foto
sklepů a vyústění z podzemí je tu požehnaně

foto
Židovské gheto má své kouzlo

foto
nízké domky obývají rómi...

foto
nízké vstupy do sklepení

foto
často vstupy z mázhausů

foto
bohužel nezájem místních...

foto
Bývalý kapucínský klášter a chrám Proměnění Páně (1693)

foto
Nádvoří nynějšího zámku s bazilikou

foto
Bazilika svatého Prokopa, od východu

foto
virgulí detekuji dutiny po chodbě

foto
pohled do majestátního chrámu

foto
fragmenty dutin zachycuji i severně od baziliky

foto
Boží muka coby ukazatel směru chodby?

foto
V blízkém lesíku...

fotofoto


Novodobější podzemí: tento sklep sloužil za války jako kryt

foto
Sklep měl i podzemní studnu.

foto
Gotické klenby krypty pod bazilikou nesou tíhu mnohých tajemství


Ještě z jiných pramenů: První kultovní stavbou, která vznikla v souvislostech s budováním třebíčského kláštera, byla kaple sv. Benedikta vysvěcená již roku 1104 pražským biskupem Heřmanem za vlády prvního třebíčského opata Kuny.

Roku 1109 byl Janem II., biskupem olomouckým, vysvěcen původní klášterní kostel s patrociniem Nanebevzetí Panny Marie. Ani jedna z těchto staveb se však nedochovala a není zcela jasné, kde stály, ač se dá předpokládat, že obě ustoupily stavbě klášterní baziliky, která byla postavena kolem poloviny 13. století, asi mezi roky 1240 - 80. Bazilika, opatský chrám s patrociniem Nanebevzetí Panny Marie, byla nepochybně nejnáročnější součástí nových klášterních budov a je to jediná stavba třebíčského kláštera, která se v podstatě dochovala ve svém původním půdorysném rozvrhu a architektonické výstavbě.Patří k skvostům středověkého stavitelství evropského významu. Bazilika je vybudována v přechodném románsko - gotickém slohu a při jejím budování se uplatnila pozdně románsky orientovaná stavební huť, jež k nám přišla z jihozápadní Francie přes Burgunsko a Horní Rýn.

Stejně jako samotný klášter utrpěla bazilika v dobách obléhání Třebíče uherskými vojsky r. 1468. Později byla několikrát opravována a upravována a od 1. pol. 16. stol. byla užívána z větší části k účelům světským. Teprve r. 1704 dal Jan Karel z Valdštejna upravit nejméně poškozenou část baziliky, presbytář, v zámeckou kapli, zasvěcenou sv. Prokopovi. Ale vlastní renovace baziliky byla provedena až v letech 1725 - 1731 za Jana Josefa z Valdštejna. Tuto renovaci provedl architekt F.M.Kaňka, který snesl původní zchátralou klenbu a nahradil ji barokní síťovou štukovou klenbou. V této době byly vystavěny obě věže ve stylu barokní gotiky. Jedna z nejcennějších částí baziliky, portál, byla objevena až v roce 1862. Portál byl zazděn ve zdi oddělující západní portál od vlastní baziliky. Konečná restaurace baziliky proběhla v r. 1924 - 35 podle plánůarchitekta Kamila Hilberta a v r. 1956 byla dokončena stavba zničené jižní závěrové kaple s apsidou. Mimo již zmíněnou severní síň s portálem si zvláštní pozornost zaslouží dochované nástěnné malby v opatské kapli a krypta umístěná pod chrámem. K propojení této krypty došlo v roce 1996.


Porovnat můžete s nezávislými informacemi serveru KPUFO Třebíč, na něž jsem byl upozorněn, které jsou však podle nás z hlediska četnosti podzemí velice přehnané.

Aktualizace z dubna 2007:

Kamarád Milan Kois udělal několik záběrů do tzv. Vejří díry, která měla být východem z podzemního labyrintu třebíčského kláštera. Tyto záběry nám poskytl k dispozici, za což jsem vděčný, protože když jsem v Třebíči byl, z časových důvodů jsem se ke zdejší známé Vejří díře již za město nedostal.

O zajímavé záběry od Milana se podělíme s Vámi:

foto
"Vejří díra" se nachází za městem.
Má to být údajný východ z únikové klášterní chodby...

foto
Pohled do štoly nebo prostory

foto
Pohled otvorem - pozadí jsem zesvětlil, pokračování této vylámané štoly je zavaleno.

Milan nám ještě napsal:

"Ta díra je tak šikovně schovaná za skalním masívem, že si jí člověk ani nevšimne, pokud o ní neví, tak kolem ní projde, aniž by si jí všiml. Přitom je k ní poměrně snadný přístup - ideální utajený východ z podzemí... Je škoda, že vchod z baziliky je v kryptě zazděný. Můj pradědeček měl to štěstí, že na začátku 30-tých let 20 stol. v té chodbě pod bazilikou byl. Pokud se dobře pamatuju, tak říkal, že se dalo jít úzkou chodbičkou asi tak 35-40 metrů, pak to bylo zavalené. Chtěli to tehdy vykopat, ale nebyl na to čas ani peníze a tak to museli zazdít. To on mi jako první řekl, kde byl východ, že se mu říkalo Vejří díra a kde jej mám hledat. Nakonec jsem později tu díru skutečně našel. Posílám Vám čerstvě pořízené fotografie."

1/2012 - Ing. Rostislav Novák, Třebíč:

"Údajný vstup do pozdemí, který nazýváte Vejří dírou se správně nazývá Vydří díra. Vejří neboli správně Výří díra se nad řekou Jihlavou nachází také, ale na pravém břehu vysoko nad řekou nad Poušovským splavem a je přístupná dosti obtížně. Lepší je se zajisti lanem. Ve vašem článku se jedná se zřejmě o omyl v záměně názvů."

Děkujeme všem za důležitá upřesnění!


Kontaktujte nás, pokud víte o dalších a konkrétnějších informacích o podzemí Třebíče a okolí... Děkujeme.


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2017

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)