2002 - 2015
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Brněnská jeskyně u Vranova nad Dyjí

Kamil Pokorný (článek pro Newexpress 5/2013)

Lesnaté a stepní plochy lemující meandry řeky Dyje patří mezi nejkrásnější přírodní oblasti České republiky. Národní park Podyjí byl vyhlášen roku 1991. Významnou součástí tohoto parku je skalní hřeben Ledových slují u Vranova nad Dyjí.

Zdejší mohutné skalní bloky z bítešské ruly se postupně rozestupovaly vlivem mechanických pohybů při předpokládaných zemětřeseních a také při prořezávání hlubokého meandru Dyje. V průběhu těchto procesů se vytvořily až několik metrů široké rozsedliny, které byly často zaplněny blokovou sutí. Postupně tak vznikalo několik systémů vzájemně propojených pseudokrasových jeskyní a propastí.

Zajímavým jevem celé této lokality je chladivý až mrazivý vzduch, který se drží v podzemních prostorách po celý rok. Neobvyklého fenoménu si všímali lidé už v dřívějších dobách. Dokladem je i první písemná zmínka v tereziánském katastru v roce 1765, kde se jeskyně označují Eisleiten (Ledová stráň). Další písemné záznamy pochází z 19. století, kdy dokonce kolem vchodů do ledového podzemí vybudovala hraběnka Helena Lubomírská, majitelka panství, romantickou stezku v podobě kamenných pěšin a laviček k posezení. Zejména v létě to muselo být osvěžující, ochladit se závany ledového vzduchu, který je vytlačen ven z útrob děravých řícených bloků - nejen když foukne vítr. Jen při představě ledového jeskynního průvanu člověka mrazí.

Nejdelší a nejvýznamnější podzemní prostorou je jeskyně Brněnská s délkou 400 m a výškovým rozpětím 30 m. Proč dostala právě takový název, jsme nezjistili. Možná tehdy připadala svým objevitelům hovorově rozsáhlá „jak Brno“.

Celkově je v oblasti 20 evidovaných vchodů, ale v současnosti již není přístupna tato oblast ledových slují turistům z důvodu ochrany přírody a bezpečnosti. Podobně jsou jako nepřístupné označeny i štoly pod brněnskou Stránskou skálou, protože nejsou „zpřístupněny“, přestože se tam nic nemůže stát – celistvá skalní masa se nemůže najednou zřítit. Proces rozevírání skalních bloků však v oblasti Ledových slují u Vranova pokračuje i v dnešní době. Proto nelze vyloučit případné řícení některých stropů zdejších rozsáhlých prostor, nebo kamenných bloků. Ty jsou navzájem o sebe různě opřené a mohly by se uvolnit na nadšence, postupujícího dále dovnitř.

Toto nebezpečí je relativní, mnohem více pravděpodobné je přejetí autem a jeskyňáři v rámci průzkumu dovnitř samozřejmě na vlastní nebezpečí vstupují. Je ale pochopitelné, že ochránci přírody si nevezmou na triko jakékoli možné riziko. Navíc, díky specifickému chladnému mikroklimatu, které je stabilní nejen v jeskyních, ale i okolo nich, zde byl zaznamenán výskyt mnoha vzácných druhů chladnomilných živočichů a rostlin. Ponechme tedy přírodu v této chráněné lokalitě své vlastní tvořivosti, pokoji a klidu.




Původní stránka webu kolem roku cca 2005:

Zadní Hamry u Vranova - menší jeskyně

Bylo hezké počasí, a tak nás Mirek naložil, a jeli jsme ke Vranovu nad Dyjí, probrouzdat krásné okolní lesy. Měly tu být nějaké podzemní nově objevené krasové prostory.

Šli jsme lesní cestou kolem skal, u jednoho otvoru jsme cítili znatelný typický chladný jeskynní závan! Stoupali jsme ještě výše a povšimli si většího vstupního otvoru mezi skalními bloky.

Převlékli jsme se do našich speleokombinéz a hurá do otvoru mezi skálou. Ve vstupní části, která ihned končila, byl šikmo dřevěný žebřík dolů, a tam se prostory dále členily a bylo možné ještě nějaký kus se protahovat a plazit tímto systémem níže a do strany.

Bylo to velmi příjemné zchlazení, neboť venku bylo horko. Akce nás potěšila, i když nešlo vyloženě o prostory s krasovou výzdobou. I tak jsme tu bohatě načerpali onu atmosféru a energii mocných skalních masivů a bloků.

Výlet jsme zakončili přijemným posezením na venkovní zahrádce, kde se občerstvil i Terry - Mirkova všudypřítomná fretka. O večeři i zmrzlinu se spolu rovně podělili...

foto
Pohled krásným údolím od nalezené jeskyňky

foto
Místo, odkud nás praštil jeskynní chladný závan a podpořil naše naděje, že nějakou jeskyni najdeme

foto
A našli jsme. Prvně se nám naskytl tento pohled

foto
a pak jsme viděli pokračování a honem se převlékli

foto
Pohled směrem ven z nižší úrovně, bylo tu krásné vlhko

foto
Hned za vchodem byl totiž sestup po žebříku

foto
I kamarádka byla nadšená tímto objevem

foto
Viktor se hrnul do dalších prostor a dutin

foto
Z kopce se nám šlo lépe a těšili jsme se, že někde posedíme a dáme příjemné občerstvení

foto
Opět jsme minuli ukazatele a naše kroky popoháněl hlad a žízeň

foto
Mirek, jeden z našich ochotných řidičů, jehož na každý výlet doprovází jeho fretka Terry, se s ní musel o večeři podělit

foto
A že byl Terry hodnej, dostal za odměnu i zmrzlinu


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2017

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)