Děkanský kostel v Modřicích
První zmínky o Modřicích se nachází od roku 1131 a již v této době lze Modřice považovat za osadu s kostelem.Uvádí se, že kostel sv. Gottharda stával již ve 12. století a modřické opevnění je ještě starší. Kostel je situován v jižnější části nynější obce, na temeni mírného návrší. Náhorní plošina, uprostřed níž kostek stojí, je vytvořena úrovní bývalého farního hřbitova, který tu byl do roku 1880.
Překvapila nás jižní strana presbytáře - přístavek se sousoším Olivetské hory, v jehož blízkosti vnímáme a detekujeme silnou geopatogenní zónu, záporného charakteru. Při první návštěvě tohoto kostela jsme si v přístavku všimli zazděné náhrobní desky s lebkou a letopočtem 1740, ke které nás přivedla virgule, když jsme se snažili detekovat podzemní krypty. Krypta pod touto deskou, umístěná v základech původní věže, má kvadratický půdorys o šíři - vnitřní straně čtverce 2,60 metru. Původní zdivo je v kryptě zachováno do výše asi 170 cm, tvoří jej nepravidelné velké kusy tvrdých druhů křemene, spojených maltou, a zbytek je dozděn cihlami do valené klenby. Podlahu tvoří žlutá spraš. Severním směrem je vyzděma přístupová ulička šíře 120 cm a délky cca 2 metry, vedoucí pod náhrobní desku krypty. Původní uličku jsme však detekovali jako pokračující původně segmentovitě zaklenutým otvorem dále šikmo nahoru severním směrem. Ta je však zazděna za účelem podepření náhrobní desky a prostor za ní je částečně zasypán. Pozdější vybourání ukázalo, že ústila segmentovým portálkem do severní zdi přístavku nehluboko pod jeho podlahou pod úroveň vnějšího terénu.
Tyto detaily se nám potvrdily v kronikách, i v materiálech dalších, zejména v poznámkách Lubomíra Konečného ke stavebnímu vývoji. Potvrdily se nám i doměnky založené na detekovaných anomáliích v místech, kde stál v modřicích hrad. Budovatelem hradu, ale i biskupského kostela, byl olomoucký biskup Robert. Největší rozmach a budování hradu však přináší teprve období biskupátu Bruna ze Schauenburgu, který tu velmi často pobýval. O podobě raně gotického biskupského hradu nic nevíme, všechny historické zprávy se shodují na tom, že stával u kostela do konce 15. století. Roku 1738 vystavěl zdejší farář Karel Josef Rottig na místě jedné hradní věže kapli sv. Jana Nepomuckého, jež je dnešním západním přístavkem kostela. Do původní hradní věže detekujeme chodbu, později zařícenou.
Nedávno zde byly nalezeny základy zdi, tvořící opevnění z jihovýchodní strany, napovídá tomu i dispozice tohoto areálu se sledovatelným terénním zlomem způsobeným středověkou fortifikací. Dle všeho by šla fortifikační hranice biskupského hradu od západního nároží kostelní hradby na západ a pak se lomila k jihu.
Do souvislosti se straým hradem lze patrně klást také kamennou studnu většího průměru v místě vyvýšeniny, kde jsme také detekovali, a místní občané potvrdili, větší množství většinou zasypaných sklepů.
7.8.1724 postihl Modřice obrovský požár, při němž vyhořel kostel, věž, i fara. Vše bylo narychlo opraveno a znovu vystavěno na vlastní náklady. Kostel, nazývaný "chudý a zadlužený", dostal dotaci až roku 1786 a byl renovován zejména od dvacátých let 19. století a k západní straně kostela byla ke kapli sv. Jana Nepomuckého přistavěna kaple s kryptou. Tento prostor údajně sloužil i jako tajná skrýš, a ještě před zrušením hřbitova byl zvenčí zazděn, při otevřeníkrypty roku 1898 byly odstraněny schody a do prostoru naházeny zbytky dřev a cihlová chodbička byla zcela zazděna příčkou z cihel a tím úplně izována.
Postupně se již v předminulém století vzhledem k přestavbám objevovaly na klenbách a zdích trhliny, alarmující statické narušení. I proto je dodnes kostel svázán podélně i příčně železnýmí kotvami, což bylo částečně provedeno již v 18. století. I díky tomu se zachoval alespoň zlomek kostela, vzniklého v pozdně románské etapě - počátkem 13. století.
Zejména souvislost románského kostela se zdejší rezidencí olomouckých biskupů a přesnější zjištění dispozice biskupského hradu, zůstává pro budoucí výzkumy nejlákavějším úkolem. Kéž k tomu přispěje i badatelská činnost a zejména průzkumy terénu a okolí brněnského sdružení Agartha. Kdokoli o tom něco víte, prosím - kontaktujte nás.
Starší perokresba...
Jihovýchodní roh krypty kostela
Portál, který umožňoval tajný vstup zvenčí do cihlové chodbičky ke kryptě
Pohled z krypty do přístupové chodby
Nárys kostela od Sarkandra Thalherra
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)