Ostrovačice – neprobádané podzemí za Brnem
Text a foto: Kamil Pokorný © 2007-8
Před koncem roku 2007 na Brněnsku napadla trocha sněhu. Právě tolik, aby roztál, pokud se pod trávou a pod povrchem nachází třeba zapomenuté sklepy a chodby – roztává zejména kolem jindy nenápadných větráků a průduchů… Projížděli jsme Ostrovačicemi, abychom se zastavili od jednoho místního pána něco dozvědět o zdejších chodbách.
Ostrovačice, náměstí Viléma Mrštíka
Ještě předtím jsme s virgulí obtančili kostel sv. Jana Křtitele a sv. Václava, pořídil jsem několik dokumentačních záběrů především v místech barokního sousoší, kde moje virgule reagovala na kolmou podzemní chodbu a na další chodbu z pod nedalekého kamenného křížku, rovněž kolmo a směrem pod náměstí.
Jeden z místních občanů nám popsal zajímavé informace, co se o zdejších chodbách povídá a kde skutečně nastaly i propady, nebo náhodné objevy prostor při výkopech v zemi. Také nám doporučil některé tipy, ale podrobnější popis zdejšího zajímavého podzemí, které možná navazuje i na spojení s nedalekým hradem Veveří, si zatím necháme pro sebe – spíše pro naši další publikaci.
Procházeli jsme podlouhlé náměstí Viléma Mrštíka a já fotil a detekoval podzemní prostory. Poblíž žulového pamětního pylonu, odkrytého v roce 1998 jako připomínky 950. výročí první písemné zmínky o obci, jsme si ve slabé sněhové pokrývce povšimli roztátých míst nad nenápadnými mřížkami, chránícími větrací otvory zdejších sklepů za souběžné reakce mé virgule na tyto sklepy...
O tom, že se tu nachází nejen četné podzemní sklepy, jsme přestávali pochybovat již před hasičárnou. Nyní by měl následovat řádný a systematický průzkum.
Hledáme sponzora, který by si uvědomil historickou hodnotu těchto záležitostí a možných zásadních objevů při odkrývání dávno zapomenutých chodeb a nebo skrýší a umožnil nám finančně podobné průzkumy skutečně realizovat, nejen v Ostrovačicích. Předpokládané nálezy by mohly umožnit další rozvoj a rozkvět malebné obce za Brnem.
Vyznačena chodba kolmá k baroknímu sousoší
Druhá kolmá chodba podchází kříž - ukazatel
U brusičství se dozvídáme zajímavosti
Nenápadné větráky u pamětního pylonu odhalil roztátý sníh
Tento netypický poklop nás také zaujal :)
Zkrácená historie Ostrovačic u Brna:
Nejstarší zmínka o Ostrovačicích pochází z roku 1048. V listině z tohoto dne daruje kníže Břetislav I. majetek nově založenému klášteru břevnovských benediktinů v Rajhradě. Typ písma i ostatní odlišnosti však dokazují, že listina je padělkem a byla vyhotovena pravděpodobně až ve 13. století. Druhá, tentokrát již autentická, písemná zmínka pochází z roku 1255 a píše se v ní o faře v Ostrovačicích. Několik usedlostí z Ostrovačic patřilo odnepaměti ke hradu Veveří, kam také vrchnosti platilo daně a mělo i jiné povinnosti. Tyto povinnosti však páni z Veveří často zastavovali či darovali panošům a svobodným lidem. Tak došlo k tomu, že ji ve 14. století doživotně za věrně vykonávané služby získal Charanica ze Žebětína… Za knížete Kazimíra z Těšína a z Veveří patřily Ostrovačice ke hradu Veveří. Ves byla povinna platit hradu desátky a daně. Tato povinnost se vztahovala také na rajhradský klášter, jako majitele statku v Ostrovačicích. Ostrovačice musely ročně platit "item 1 kupu zemných peněz a 1 met ovsa k setí; item kury k vánocím a vajce k veliké noci, a z každého lánu vůz dřeva k vánocím." … Třicetiletou válkou (1618 - 1648) Ostrovačice mnoho netrpěly. Před ní zde bylo 24 osídlených domů, po ní 21 a jen 3 domy zůstaly prázdné. V roce 1674 došlo k požáru staré farní budovy, která však byla opět vystavěna. V roce 1692 byla fara rozšířena o nádhernou rezidenci, tzv. prelaturu, která sloužila rajhradskému konventu jako útočiště ve válečných časech. Již v roce 1683 se konvent uchýlil do Ostrovačic před „krvelačnými“ Kuruci (spojenci tureckého sultána) a v letech 1703 a 1707 před vpády loupeživého maďarského vojska na Moravu.
V roce 1694 zničily vše kobylky, které, podle historického svědectví „kde padly, všechno sežraly a letěly v houfech jako mlha hustá“. V roce 1715 zuřil v kraji mor, který si v Ostrovačicích vyžádal mnoho obětí. Podlehl mu také zdejší mladý farář Alexius Kouřil, který sloužil všem nemocným a sám na jeho následky zemřel ve věku 38 let. … Kulturní památka – pamětní kámen – připomíná událost z 3. července 1793, kdy při výbuchu střelného prachu zahynulo několik převozníků. Pamětní kámen je umístěn na konci vesnice v ulici Osvobození před domem č.p. 160. Ostrovačice také mnoho trpěly válkami se Švédy, Prusy (1742) a s Napoleonem. Když v roce 1805 probíhala Bitva tří císařů u Slavkova, táhly tudy po císařské silnici neustále veliké transporty vojska, které v Ostrovačicích přepřahovaly koně.
V roce 1865 byla úroda zničena velkým krupobitím a povodněmi, v roce 1866 pomrzlo na poli obilí a obec postihla další morová rána. Také další roky s sebou přinášely nepříznivé vlivy počasí: 11. a 12. května 1926 zničil krutý mráz veškeré květy ovocných stromů (zvláště mrazem spálené haluze ořechů zůstaly až do července úplně holé), 11. února 1929 dosáhl mráz hodnoty –29 oC, 4. července 1929 se nad krajem přehnala větrná smršť, která vyvracela stromy, přelamovala kmeny a na všem způsobila nesmírné škody. Podle historického svědectví prý zdejší starosta v roce 1866 spálil veškeré staré a historické listiny a tím nám minulost Ostrovačic skrývá již nenávratně mnoho ze svých stránek. V roce 1889 založili místní dobrovolníci hasičský sbor, který patří mezi nejstarší sbory dobrovolných hasičů v celém okolí.
Již v roce 1904 zvažovali tehdejší radní zřízení telefonní a telegrafní stanice v Ostrovačicích. V té době považovali tuto technickou novinku za neužitečnou věc pro tak malou obec. První telefonní stanice tak byla v Ostrovačicích zřízena až v roce 1907. V roce 1910 byl na kostele osazen první bleskosvod v obci a v roce 1911 bylo slavnostně zapojeno prvních 6 svítidel veřejného elektrického osvětlení obce. V roce 1919 bylo zřízeno okrašlovací sdružení pro zvelebení obce a elektrické osvětlení bylo zavedeno i do školy. V roce 1929 byl v sále jednoty Sokol zřízen kinematograf. V roce 1935 byla posunuta, snížena a kamennými kostkami vydlážděna silnice na náměstí až k Říčanům a byla vybudována první část dešťové kanalizace.
Místní pověsti napovídají charakteru zdejších rozličných energií:
Dcera služky Doroty
Tento takřka hororový příběh pochází z 18. století, a dochoval se zapsaný na přípisu královského města Nymburka ze dne 29. prosince 1731, který byl adresovaný rajhradskému prelátovi Antonínu Pirmusovi. Podle tohoto přípisu byla jistá Dorota, jejíž příjmení však není známo, držena v městské šatlavě v Nymburku, protože dobrovolně přiznala tento svůj příběh :
V roce 1730 v Wostrovačicích u slouhy, jménem Václav (příjmení jeho Dorota neznala, byl však prý bez nosu a o vánocích toho roku odešel jinam) sloužila a v tom čase od téhož slouhy pacholka Jiříka Janaty k obtěžkání přišla a také u nadepsaného pastuchy v chlívě děvče porodila. A tu hned po porodu, že nadjmenovaný její smilník k ní do chlíva přišel, to dítě ze slámy zdvihl, jí, že děvče má, ukazoval, a nedbavše na její slzavé a pro Krista Pána činěné prosby, to děvče zaškrtil, zaškrcené do její zástěry zaobalil, za ves zanesl, do země zakopal a levou ručičku s prstíčkami, kterou témuž nemluvňátku uřezal, sebou přinesl a jí takovou ukazoval. Pak po učiněném od ní doptávání, proč to učinil, jí k odpovědi dáti měl : že taková ručička je dobrá pro dobytek a krádež. Týž ale trestu zasloužilý oučiník, když pověsti lidské najevo vycházely a ona také jemu, pastuchovi, jakožto svému hospodáři, v tom se přiznala a témuž pacholkovi od hospodáře s tou pohružkou domlouváno bylo, že to na rychtáře sídla vznese, jmenovaný pacholek z Wostrovačic se ustranil. Táž zpředu zmíněná smilstva společnice, když od pana faráře (pravíce, že tam v Wostrovačicích dva páni páteři jsou) uvedena byla : že následovně musela s rychtářem a pastuchou jíti a to zakopané dítě hledati, a spatřivše nedaleko za vsí nějaké nové znamení kopání, rychtář, měvše sebou motyku, kopal a to dítě nalezl. Ona to dítě v zástěře zaobalené že z jámy vyzdvihla a spatřivše rychtář i také pastucha, že mělo modrý krček a ručičku uřezanou, je nejdřív do pastoušek, pak s povolením pana faráře na krchov donesla, do nějaké truhličky, kterou jí hrobník dal, položila a hrobník je na krchově při zdi zakopal. Posledně ona pro své přečinění dva dny v trdlici byla a když k propuštění přišla, z Wostrovačic pryč šla.
Úryvek z knihy „Z Rajhradských pamětí“ od Václava J. Pokorného:
Místní kaplan, kněz řádu benediktinů rajhradských, kteří v Ostrovačicích obstarávají duchovní správu, provázel jedenkráte dvě cizí dámy kostelem a upozorňoval je na oltářní obraz jako na jednu z chrámových zajímavostí. Dámy s náležitým odstupem prohlížely Raabovu malbu, znázorňující svaté kostelní patrony, a tu mladší z nich, která asi dávno už zapomněla, čemu se kdysi učila v biblické dějepravě: že předchůdce Páně odíval se srstí velbloudí, masa a vína neokusil, pojídaje toliko kobylky a bylinové kořínky, jež si přislazoval medem lesním, ukazujíc na postavu sv. Jana Křtitele, který svým úborem z hrubé kůže zvlášť její pozornost upoutal, se tázala : „A to je tam, prosím, namalován čert ?“ – I co tě napadá, čert !“, přerušila ji starší její družka rozhorleně a sama jala se ji poučovati, dávajíc najevo, že zná poněkud také české dějiny : “To je přece Boleslav, bratrovrah sv. Václava …“
Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Václava:
Základy presbytáře z 12. - 13. století, původní stavba s věží – konec 17. století (ranné baroko), rozšíření lodi a kaple sv. Barbory – rok 1718 (baroko), přístavek chrámové předsíně – 1803 (klasicismus)
Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1766 se nachází na západní straně pod kostelní věží a je státní kulturní památkou. Materiál : kámen - mušlový vápenec. Význam: směrový ukazatel spojovací podzemní envelopy
Více o Ostrovačicích na domácím webu: http://www.ostrovacice.eu/
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)