Podzemí zámku v Račicích u Vyškova
Račice je menší obec se zámkem. Dle svědectví pamětníka Josefa Horníček z Račic (Historie a vojenství, roč. 47, 1998, č. 5, s. 86 - 90) vedla chodba ze zámku až do blízkých Nemojan, vše oblast Vyškov u Brna. Pro zajímavost otištěný text uvádíme beze změn:
"Dnes je mi 77 roků, tehdy mi bylo 17, a leccos už z paměti zmizí, ale co si ještě pamatuji, rád sdělím. Račice jsou menší obec se zámkem. Dnes je zámek špatně udržován, ne jako před léty, kdy byl v majetku původního majitele a skvěl se v plném lesku. Majitelem byl rakouský průmyslník Scholler. Ten měl tři syny a jednu dceru, se kterými jsem se znal od vidění, protože jsem tam chodil za svým kamarádem, synem zámeckého klíčníka. Scholler jezdil s celou rodinou do Račic v létě na prázdniny. V roce 1922 byl zámek nově vymalován a roku 1928 v něm zavedena elektřina. V roce 1938 se stal sídlem vojenského hlavního stanu v připravované válce mezi Německem a Československem. Mohly to být tehdy jeho poslední dny. V Kottingbrunnu u Vídně byla na letišti nachystaná letka německých letadel a v případě vyhlášení války měl být zámek zlikvidován.
Do Račic přijelo velké množství vojska, jak motorizovaného, tak jízdy. Ubytovalo se, kde se dalo. Lidé přijímali vojáky velmi vřele a všude jim vycházeli vstříc. Z věží zámku byly vystrčeny kulomety a do jeho okolí byl omezen vstup. Všude byly telefonní dráty, plno automobilů a koní.
Kanceláře byly v druhém poschodí zámku a v předhradí. Ze zámku byla probourána přes hradbu podzemní chodba a k ní postavena stráž. Dnes je předzámčí zčásti propadené, takže do chodby je vidět. Přístup je ovšem zazděn. Vojenská pošta byla umístěna ve škole a v hotelu Střelec, což je dnešní hotel Rakovec. Ve vesnici bylo samozřejmě živo a rušno. Dozvěděl jsem se, že hlavní spojení vede na zámek z mlýna Chobot u Nemojan, kde byla umístěna plastická mapa celé republiky. Vyšší důstojníci jezdili spát snad na zámek do nedalekých Habrovan.
Prvé poschodí zámku bylo až na některé pokoje nevyužito a chráněno tak pro výzdobu stěn, které jsou obloženy dřevěnou výzdobou a řezbami. Jídelna byla v přízemí. Nádobí se používalo stejně jako u původních majitelů.
V prvém poschodí je také umístěn obraz prvního automobilu, kterým přijel strýc prvního majitele zámku do Račic. Z rohové místnosti po odklopení podlahy vedlo točité schodiště do podzemní chodby, která vedla pod celým traktem zámku až do kulaté zvonice, odkud se dále rozvětvuje do terénu. Dnes je už všechno propadené. V době, kdy byl zámek obsazen armádou, byl východ z chodby probourán do parku, aby bylo možno v případě nutnosti zámek rychle opustit.
V mlýně Chobot, jak jsem již uvedl, v jeho opravené horní části byla místnost, ve které se nalézala plastická mapa celé republiky. Mlýn je samota u Nemojan a odtud údajně byly vydávány rozkazy na zámek do Račic, buď telefonicky, nebo kurýrem..."
Toto jsou skutečně velice hodnotná svědectví, pomáhají nalézt mnohdy již dávno zapomenuté podzemní komplexy a poodhalit účelové a historické souvislosti objektu i okolí.
Byli jsme rádi, že jsme mohli navštívit zbývající přístupnou část podzemního komplexu pod zdejším nádvořím, se zachovanou páteřní spojovací chodbou ze zvonice do objektu zámku a velmi nás potěšilo, že se zde začala realizovat alespoň železobetonová výztuž tohoto podzemí.
Brzy bychom se rádi sem vrátili a za rozumného počasí provedli rozsáhlejší alternativní průzkum s cílem zachytit indicie dalších zbývajících fragmentů a zavalených částí pod nádvořím včetně dalších případných chodeb vedoucích ven z areálu zámku, zejména zmíněnou chodbu do mlýna u Nemojan. Místnost u mlýna, ze které původně vedla chodba, jsme zachytili virgulí a spatřili již při první dřívější návštěvě Nemojan.
Uvítáme spolupráci s pamětníky, kteří o tom něco ještě vědí, i se senzibily ohledně přesnější lokalizace podzemních prostor.
Přicházíme do Račického zámku a já beru do rukou virguli. Zanedlouho zachytávám impulzy z okolí věže směrem k zámku.
Našli jsme obnažený vstup směrem pod věž
Slezli jsme dolů, vpravo vidíme vstup do chodby vedoucí skrze hradbu ven, ale je zazděná a tak jdeme větším vstupem
Procházíme jednotlivé části chodby, místy je obetonována, a v levo si všímáme dvou velikých klenutých místností.
Pavlínka, Dana i Tom jsou překvapeni velikostí místnosti a uvažujeme, co tu bývalo dříve uloženo.
Postupujeme chodbou dále a míjíme další odbočku vlevo, začínáme stoupat nahoru do přízemí věže - zvonice.
V přízemí věže vidíme místo podlahy klenbu a uvědomujeme si, že pod klenbou musí být ještě spodní patro, a tak se vracíme dolů a odbočíme do prava.
Ocitneme se v klenuté místnosti podepírané výdřevou a vzadu s potěšením vidíme pokračování nejspíše dolů.
Skutečně, prostor pokračuje ještě dolů k nějaké křižovatce a do spodního sálu s klenbou, na níž jsme před chvílí stáli. Prostor se rozvětvuje. Vlevo si všímáme úzkého průlezu po klenbě vzhůru a k dalšímu odbočení. Podrobnější detaily tohoto členitého podzemí popisovat nebudeme, velmi nás překvapilo svým rozsahem a potvrdilo nám jednak předchozí detekování virgulí a také další důkaz, že podzemí se běžně budovalo i k únikovým účelům.
To zdejší je skutečně rozsáhlé a původně musela být věž chodbou spojena s hlavním objektem zámku, protože k němu směřuje a potvrzují to další indicie. Co bylo přístupné, jsme prošli, prolezli, a protože holkám začalo být venku chladno, necháme si další průzkum na hezčí počasí.
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)