2002 - 2018
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Vývěr 1 u Kaprálova mlýna od léta nevytéká!

Kamil Pokorný - Vývěr 1 10/2018
Vývěr 1 u Kaprálovy mlýna je na podzim 2018 suchý!


Text a foto: Kamil Pokorný, speleolog ČSS 4677-I

Ani staří jeskyňáři nepamatují, že by někdy byl tento vývěr suchý!


Moravský kras se právem řadí mezi světové unikáty. Krasové území vždy souvisí s vodním režimem, který do vápence modeluje dutiny. Propustnost vápenců způsobuje, že tam, kde má povrchový tok nevyrovnanou spádovou křivku, vznikají ponory. A tam, kde podzemní potok opouští krasové území, nebo okolní terén klesá oproti hladině podzemní vody, vznikají vývěry, jestliže to masa vápence umožní například poruchami nebo trhlinami.

Je to i případ výtoků Říčky, ležících 350 m nad Horním mlýnem. Jsou to vývěry ponorných vod v jižní části Moravského krasu. Za normálních srážkových podmínek zde vyvěrají spojené vody všech tří potoků, které se během své cesty územím krasu ztratily do podzemí. Oba vývěry jsou puklinovitého charakteru - podél mezivrstevních spár mezi skalními lavicemi a kolmými puklinami se tlačí voda na povrch. Vývěry jsou dva, 150 m od sebe vzdálené.

Vývěr č.1 je severněji položen a v létě i na podzim tohoto roku je poprvé bez vytékající vody. Ta zůstává v puklinovité propasti uvnitř novodobě vystřílené štoly, ale nepřetéká přes okraj a nevytéká ze štoly ven.

Vývěr č.2 je blíže k Hornímu (Kaprálovu) mlýnu a voda z něho zatím vytéká, v menší míře než obvykle.

Oba vývěry leží na úpatí botanické rezervace Lysé hory a jsou pravděpodobně jedinými možnými cestami, které by mohly přivést speleology na předpokládaná jezera pod Lysou horou. Z toho důvodu členové Speleologického kroužku ZK ROH Královopolské strojírny v Brně spolu s Moravským muzeem dospěli v roce 1967 k mechanické otvírce výtoku Říčky 1 prostřelováním štoly nad vodní hladinou. Několikametrová snaha však jeskyňáře tehdy přivedla k velikému překvapení – k úzké propasti, z níž voda stoupá a přepadem odtéká ze skály ven. Speleopotápěč našel hluboko u dna pouze otvor, kterým sotva mohl prostrčit svoji ruku. Vodu se tehdy nepodařilo vyčerpat pro neustálý přítok, proto nebylo možno ani rozšířit otvor, kterým voda stále přitékala. Možná by to stálo za úvahu v tomto velmi suchém období, kdy voda z tohoto vývěru nevytéká. Nejspíše se však jedná o princip velmi rozsáhlých spojitých nádob, a tak by snaha o vyčerpání vody z propasti byla vzhledem k její hloubce velice náročná.

Dnes je údolí v těchto místech zaštěrkováno nad skalní dno a neznámá jeskynní chodba, zakončující běh podzemních vod, je pravděpodobně níže, než se nachází dnešní štěrkové dno údolí. Hádecké údolí v místě výtoku Říčky je úzké a v obou jeho přes 100 m vysokých svazích lze spatřit četné skály s jeskynními otvory. Pod vývěry Říčky se údolí opět rozšiřuje.

Od vývěru jsou spojené vody všech tři potoků zvány opět Říčkou, která jako bystrý pstruhový potok opouští krasovou oblast a dále pak odtéká nekrasovým údolím k Líšni a Šlapanicím. V dalším úseku se mění ve Zlatý potok, u Blučiny v Cézavu, a u Židlochovic pak spojuje své vody s vodami Svratky.

Hydrologickou zvláštností jižní části Moravského krasu je dvojnásobné křižování toků. Podzemní vody Hostěnického potoka protékají masivem v levé stráni Hádeckého údolí, ale vyvěrají ve vývěrech Říčky po pravé straně. Jiné vody, jejichž původ není dosud zcela znám, se objevuji v jeskyni Netopýrce 6 m pod úrovní přilehlého údolního dna. Tyto vody o malé, téměř konstantní kapacitě (cca 2 l/sec), podtékají Ochozský žlíbek s Ochozským potokem. Oba uvedené podzemní toky křižují povrchová řečiště. Trativody, kterými oba protékají, jsou neprůlezně úzké, takže jejich podzemní běh nelze zatím přímo sledovat. Ke křižování dochází v prostoru mezi jeskyní Ochozskou, Pekárnou a jeskyní Švédův stůl. Je to veliká kotlina v místě někdejšího soutoku všech tří potoků.

Jako jednu ze speleologických možností v povodí Říčky viděli autoři ve vodách protékajících jeskyněmi pod Lysou horou. Podle koloračního experimentu, provedeného zde autory, byl zjištěn v neznámých jeskyních pod Lysou horou průměrný příčný zavodněný profil 2 m2. Bude se jednat o jeskyně z velké části zatopené vodou podobně, jak tomu je mezi Macochou a Pustým žlebem. Otázkou stále zůstává místo vstupu do těchto jeskyní.



Tento článek také vyjde v listopadu 2018 v měsíčníku Newexpress.

Několik záběrů:

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
U vývěru 1 je vybudována informační tabule a posezení.

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
S kolegy speleology jdeme v říjnu 2018 zkontrolovat vnitřní stav vody.

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
Štola se v roce 1967 prostřílela k překvapení: Hlubší propástka!
Tím pokračování ražby a naděje skončily, protože voda přichází ze dna
této propasti otvorem, sotva velikým pro ruku, a naplňuje ji až po okraj.

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
Stav: V létě až podzimu 2018 voda z propasti nepřetéká přes okraj.
Nicméně z nedalekého Vývěru 2 nadále vytéká (systém spojitých nádob).

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
Mělo by smysl se opět pokusit vodu vyčerpat, zvětšit úzký otvor u dna
a pokusit se o průnik do neznámých běžně trvale zavodněných prostor?

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
Kolega speleolog Milan Jež si také pořizuje záběry - nikdy nepamatuje,
že by voda nepřetékala okraj! Dříve tu bývalo i břevno, aby nadšenci,
o své vůli proniknuvší do této štoly, neudělali osudný krok do prázdna...

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
Vzdálenější pohled několikametrovou štolou z roku 1967 k propasti...

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
Pohled ven ze štoly - ani já nepamatuji, že bych tu někdy byl bez holinek.

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
Kolegové - oba speleologové mají přes 80 let: Josef Pokorný (nejsme ani příbuzní)
Vpravo: Emeritní ředitel Správy jeskyní Moravského krasu - RNDr. Ladislav Slezák, geolog

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
Informační tabule s historickými zábery na stav v roce 1967

Vývěr 1 - Kamil Pokorný 10/2018
Znázornění problematiky vodního režimu místní složité hydrologie

Vývěr 2 - Kamil Pokorný 10/2018
Vývěr č.2 je zatím aktivní (zde tehdy k průzkumnému odstřelu nedošlo)

Vývěr 2 - Kamil Pokorný 10/2018
"můstek" přes odtok Vývěru č.2

Vývěr 2 - Kamil Pokorný 10/2018
Vývěr č.2 i v tak suchém období bez dešťů oplývá slušným tokem krasové vody.

Vývěr 2 - Kamil Pokorný 10/2018
Hladina je pravidelně sledována i v rámci iniciativ blízkého Kaprálova mlýna.

Vývěr 2 - Kamil Pokorný 10/2018
Speleolog Ladislav Slezák před společnou poradou k dalšímu sledování stavu
a kvality vod v celé této krasové oblasti s ing. Medkem na Kaprálově mlýně.




VÝZVA:

Uvítáme seriózní nadšence, ochotné přiložit občas ruku k objevování podzemí.
V této lokalitě by to bylo ve spolupráci se speleology skupiny ZO 6-12.
V jiných lokalitách by to byly především zájmy našeho sdružení Agartha.


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2018

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)