Podzemí v Želešicích u Brna

Text a foto: Kamil Pokorný, červenec 2007

Po těch mnoha letech pátrání, objevování a prolézání všemožných děr si říkáte, že už se snad v blízkém okolí nedá nic najít. Ale i zde platí: Nikdy neříkej „nikdy“! Vždy se najdou zajímavé sklepy, nebo systém štol a chodeb pod městskou částí, nebo i za vesnicemi. Potvrdilo se nám to i v Želešicích, obci u Brna.

Kamarád Michal Doležel správně vytipoval starý mlýn ve jmenované obci a domluvil prohlídku jeho podzemních prostor. Při další návštěvě mlýna jsme se dozvěděli o chodbách, ražených při hledání stříbrných žil a podařilo se nám je rovněž najít. Pro tento šťastný podvečer tedy hned dva podzemní prostory!

Mezi technickými památkami naší země je popisován i vodní mlýn v Želešicích. Jeho malý předchůdce se připomíná již roku 1336 v darovací smlouvě, kdy jej sestry Gertruda a Persla ze Želešic věnovaly brněnským dominikánkám. Roku 1650 koupil mlýn velitel hradu Špilberka během obrany Brna proti Švédům, Jiří Jakub – svobodný pán z Ogilvy. Mlýn dále pracoval pod ochranou sester dominikánek od sv. Anny na Starém Brně (klášter a nemocnice Pekařská ul.)

Dochována je trojpodlažní, v jádru renesanční stavba obdelníkového půdorysu, krytá sedlovou střechou. Mlýnice vyhořela v srpnové noci roku 1922 a obytné stavení zůstalo zachováno. Renesanční štít a zbytky sgrafitových omítek byly zlikvidovány v roce 1965 a v této době také zastaveno mletí.

Když jsme sestupovali širokým schodištěm po dřevěných prkenných stupních, bylo od pohledu jasné, že jsou původní, sešlapané, zaoblené. Nenáviděné letní dusno pozvolna střídal nádherný podzemní chlad, jak jsme klesali schodištěm dolů. Netušili jsme, jak široká podzemní chodba s valenou klenbou nás čeká. Rozmístili jsme prodlužovací šňůry a světla a pod kontrolou zvědavého a před objektivy se stále pletoucího pejska paní domácí, jsme prostory fotili. Koňský povoz by se tudy proháněl s přehledem. A pak že takové chodby nejsou…

Zajímavá byla u podlahy v široké chodbě klenba, navazující chodby kolmé. Pod klenbou byla zazdívka, kterou by možná stálo za to odstranit a prozkoumat pokračování této odbočky směřující pod koryto vodního náhonu. Paní nám pak povídala o historii a zeptala se, zda víme o zdejších stříbrných štolách na okraji vesnice a o sklepení kostela na hřbitově. Po nafocení jsme popojeli na určené místo a našli vstup do štoly, zaskládaný kamením a spadem drolícího se zvětralého kamene nad ústím štoly. Dooblékli jsme se, jak je to k takovému průlezu a průzkumu potřeba a postupně se protáhli vyčištěným otvorem. Po proplazení se několika metry jsme si již mohli stoupnout a projít se systémem štol, líbila se mi barevnost podloží pro focení…

Několik záběrů z podzemí Želešic:

Pohled na vodní mlýn s naznačením chodeb

Vstupujeme k odděleným podzemním prostorám a chodbě

Kdo nefotí, nepochopí, že to potřebuje svůj čas

Pohled do mlýnské chodby

Klenutí odbočující chodby (zazděná, na příště)

Kapičky na zdi zde prozrazují původní studnu
(aby se měli koně čím napájet?)

Církevní stavba na místním hřbitově

Pan farář zdejší sklep popíral ale větrák jej prozradil

Vstup do chodeb za vesnicí

Po vyčištění vstupu hurá do štol

Jejich profil se mění

Michal na křižovatce

A pokračujeme dále

Další křižovatka, s krátkou rozrážkou

Křižovatka tvaru T a pokračování

Pohled k východu

Velmi uspokojivý večer strávený v podzemním chládku nově objevených prostor, co víc si přát?

Pokud někdo zná historii a přesnější informace o zdejších štolách, rád je sem přidám.