2002 - 2015
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Praha: Podzemí Betlémské kaple



Text a foto: Kamil Pokorný, listopad 2006




S mým pražským kamarádem a soujmenovcem Karlem Pokorným jsme se procházeli po pražském Starém městě, abychom vyplnili čas mezi domluvenými pozváními. Již ani nevím, jak nás kroky přivedly na Betlémské náměstí, na němž stojí novostavba z padesátých let, replika původní Betlémské kaple, ovšem se zachovalým původním podzemím ze 13. století. Zachovalé fragmenty podzemí se možná ještě váží ke kostelíku sv. Filipa a Jakuba, vystavěnému počátkem 12. století, který v roce 1391 nahradila větší svatyně - kaple.


Vstoupili jsme k pokladně a dotázali se na možnost shlédnout zdejší podzemní prostory. Nejdříve se nám dostalo odpovědi, že je podzemí otevřené veřejnosti až za několik měsíců v rámci plánované výstavy. Jeden zdejší pracovník však projevil velkou laskavost a když zjistil velikost naší zvědavosti a rozsah zájmu, ihned nás do podzemí kaple zavedl a poskytl zajímavý osobní výklad.

Když jsme sestoupili původním kamenným schodištěm a prošli vstupní zaklenutou chodbou, ocitli jsme se v neveliké místnosti, z níž další dveře vedly do kamenné dlouhé místnosti s valenou klenbou. Krom dveří tu bylo několik schodů ke vstupu do ploché a široké místnosti, v níž se konají výstavy. Prostora je rozdělena sloupky a vzpěrami nesoucími nový strop - podlahu nové kaple, ale mezi sloupy jsou zde původní fragmenty zdiva kaple staré, včetně bočních nosných zdí, viz foto níže.

Karel se kochal středověkou stavební architekturou, klenutím a zdmi z kamene, tolik blízkými prvky k jeho celoživotně milovaným hradům, a já vnímal zajímavou atmosféru zdejšího podzemí, prostor, z nichž dýchá starobylost, vážnost a snad energie událostí, jež se tu v době Husitské odehrávaly - bylo by velmi zajímavé být tu vnoci.

O to více, když jsme se dozvěděli, že lidé, kteří tu nynější výstavy hlídali, opakovaně vnímali v době, kdy tu zrovna nebyl jediný návštěvník, něčí kroky, a několikrát zahlédli bokem oka nějaký stín. Jevy se pravděpodobně vázaly ke kostře nalezeného hrobu, osvětlené a umístěné za sklo v podlaze.

Děkujeme za laskavost, výklad, prohlídku a možnost fotodokumentace:

fotofoto

Betlémská kaple, foto Jana Štěpánková, Petr Turyna

fotofoto
Původní vstupní schodiště do podzemí kaple, pohled dolů a nahoru

foto
Chodbou vstoupíte dveřmi vlevo do této místnosti, schody vedou do sálu

foto
A do další, dlouhé a klenuté prostory, odložiště mezi výstavami

foto
Popisovaná výstavní prostora, podzemní sál s původními fragmenty základů zdiva

foto
Ve zdi nosná valená klenba, nebo zazděná kočárová chodba?

foto
Další portálek do spojovací chodby k protějšímu domu

foto
Nález hrobu z Husitského období, obezděn a zachován

foto
Detail (průvodce poukazuje snad na nepravou čelist místo původní chybějící)

foto
Osmimetrová studna prochází touto prostorou

fotofoto
Sestup ze sálu a výstupní chodba ke schodišti

foto
Chyběl mi širokoúhlý objektiv a čas na boční záběr, proto jen
dodatečný pokus o slepení panoramatu pro komplexnější představu objektu



Historie:

Kapli založili Jan z Mülheimu a kramář Kříž, konšel Staroměstské radnice, který pro dobro věci věnoval pozemek se sladovnou a zahradou. Jan Hus v kapli kázal naposledy v únoru roku 1413 (již r. 1410 papež marně nařízoval její zrušení). V několika dalších letech se zde kázalo “ve stejných šlépějích”, ale po vypuknutí husitské revoluce přestává být Betlémská kaple středem dění. Zásadní přestavbou přešla až r. 1548, kdy byl prostor na místo dřeveného stropu zaklenut na tři řady sloupků. Roku 1612 kaple přechází pod Jednotu bratrskou, ale 1622 ji bohužel získávají na 16 let jezuité. Když jí r. 1638 předávají universitě, jsou již veškeré památky na mistra Jana zničeny. Podobně si počínali po roce 1661, kdy kapli od university odkoupili. Vše bylo završeno technickým posudkem o stavu kaple, který byl vydán r. 1785 – klenba byla prý těžko opravitelná, popraskaná, případný požár (!) krovu údajně ohrožoval okolní stavby. Bylo zdůrazněno, že zbouráním kaple se získá nejen stavební materiál, ale i prostor. Zkrátka – Betlémská kaple se dočkala podobného osudu, jako mnohé ostatní církevní stavby v té době. Souhlas ke zboření byl vydán o rok později. Zachovala se studna a několik zdí, zejména ty, které byly začleněny do okolních budov. Poté zde r. 1837 vyrostl třípodlažní dům (který značně poničil zbývající zdivo), který zde stál až do roku 1948, kdy se konečně mohly (nebralo se přílišné ohledy na vlastnická práva k novému domu, který musel být vyvlastněn) naplnit snahy již několika generací o rekonstrukci kaple. Po průzkumu situace se podle dobových popisů a vyobrazení začlo s novostavbou – zahrnuto bylo i několik zachovalých zdí původní Betlémské kaple a především zdejší původní kamenné podzemí. Do roku 1954 se podařilo vystavět kopii středověké svatyně.


Popis podzemí:

Při rekonstrukci kaple byl původní sklep rozšířen pod celou plochu kaple. Při založení nebyla kaple podsklepená a pod podlahou kaple se pohřbívalo až do zrušení jezuitského řádu r. 1773. Po zrušení kaple byla část hrobů zrušena, další část zanikla při hloubení základů a sklepů pro činžovní dům. Při rekonstrukci a rozšiřování podzemí byly nalezeny další hroby v místech pod kazatelnou a proto lze předpokládat, že jde o pozůstatky významnějších osobností.
Jeden hrob z vrstvy hrobů husitského období byl ponechán tak, jak byl nalezen. Celý blok země s hrobem byl obezděn a zakryt skleněným krytem. Ostatní nalezené kosterní pozůstatky byly uloženy ve velkém společném hrobě. Za ním jsou základy 2 kamenných pilířů ze 14. století, využité při přestavbě v 16. století, kdy byl v kapli zbudován nový klenutý strop, opírající se na celkem 15 pilířů. I jejich základy tu byly ponechány. Mezi nimi jsou zbytky 3 kruhových kovoliteckých pecí z 11. století, kdy terén této části Prahy byl zhruba o 3 m níže, než je úroveň dnešních ulic.
Podzemím prostupuje vzhůru do kaple válcovité těleso studny. Dno studny je 8 m pod dlažbou kaple. Z podzemí pod kaplí je vchod do tzv. malého a velkého sklepa pod domem kazatele, bývalé Křížovy sladovny.Podle textu zakládací listiny byla nad malým sklepem sakristie a v 1. patře byt kazatele. Oba sklepy sloužily pro výrobu sladu a jsou starší než Betlémská kaple, snad z poč. l4.století. Bylo zjištěno, že malý i velký sklep nebyly nikdy pozměněny až na drobné úpravy vchodů. Ve velkém sklepě jsou zachována 3 částečně zazděná okna, vedoucí k západu, z doby kdy kaple ještě neexistovala.


Betlémská kaple je železobetonový skelet postavený roku 1954 architektem J. Fragnerem. Kaple o rozloze 798 m2 pojme cca 3000 posluchačů. Má dobrou akustiku, a proto se zde mimo jiné pořádají koncerty.

Betlémská kaple prožila za svojí více jak 585 letou éru hezkou řádku krušných chvil a je neodmyslitelně spjata s českým národem. Lze dokonce říci, že kdyby jí nebylo, asi by jsme dnes nemluvili česky, ba dokonce by český národ byl menšinou v nějakém germánském státě.

Betlémská kaple byla postavena pro české kázaní v době, kdy se to v Praze cizinci jen hemžilo a kdy by se člověk ani česky nedomluvil. Byla postavena na pozemku věnovaném českým kramářem Křížem. Prožila si zlatou éru kázání mistra Jana Husa. Byly zde zahajovány leckteré výpravy za husitských válek. Posléze byla kaple v 16. stol. zrekonstruována z odkazu svíčnice Alžběty Cvokové. Kaple zastropena křížovou klenbou a rozčleněna 15 sloupy. Potom si kaple prožila jesuitské období, kdy byla plánovitě ničena, tak jako český národ. Vrcholem bylo rozhodnutí, že kaple bude tak akorát dobrá na sklad stavebního materiálu. Zde se projevila typicky česká vlastnost, a to, že umíme velice rychle zapomínat. Nikdo se proti zboření kaple nepostavil a co je ještě smutnější, že to neudělala ani Karlova universita, která byla s Betlémskou kaplí od Husa spjata. Omluvilo by je snad jenom to, že věděli, že se za 168 let obnoví.

Obnovu kaple chápeme jako ohlednutí se po naší minulosti a jako splnění prosby mistra Jana Husa ("byste se o Betlém dobře starali"). Obnova Betléma je zdařilá, protože na člověka přesto, že jde o novostavbu, působí a dýchá středověkým dojmem.

Jediné podstatné odlišnosti od původní kaple jsou, že kaple je podsklepená, má železobetonovou stropní konstrukci místo dřevěné, v oknech nejsou kružby a je vytápěna podlahovým topením.


Literatura například:

Betlémská kaple v Praze - Alois Kubíček - Praha 1957, sportovní a turistické nakladatelství
Betlémská kaple - Alois Kubíček - Praha 1953 Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
Betlémská kaple - Pražská informační služba - Praha 2000
Výstava "Betlémská kaple v českých dějinách a tradice nekatolického myšlení" fotodokumentace, plány

Weby:

http://fris.zde.cz/betlemska-kaple/
http://www.hrady.cz/?OID=1635



> > > > > > > > > > > > > > > > > > UVÍTÁME POZVÁNÍ < - > NABÍZÍME REKLAMU < < < < < < < < < < < < < < < < <

Uvítáme pozvání do jakéhokoli podzemí zejména městského a církevního, i za účelem naší webové prezentace a tím zvýšení jeho návštěvnosti, nebo zájmu veřejnosti o daný objekt, což může být pro majitele objektů výhodné a žádoucí. Vy máte reklamu zdarma, my vysokou návštěvnost webu. Kontaktujte mne prosím.


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2017

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)