Praha - využitý kryt Parukářka
Text a foto: Kamil Pokorný, červenec 2006
Kolegové z Prahy naříkají, že Praha stojí na písku a podzemí tu moc nemají. Vzhledem k rozloze Prahy a bereme - li v potaz i technické podzemí včetně civilních krytů, je Praha v naší zemi městem bezkonkurenčním. Nahlédněme do jednoho zajímavého podzemí. Do podzemního krytu, přezdívaného Parukářka.
(Také navštivte o otevírání krytu stránku: www.parukarka.cz)
Pro mnohé a donedávna i pro nás, to byl nedostižný sen, do tohoto krytu se podívat. Díky tomu, že jej však město předalo do zprávy soukromým osobám, stává se myšlenka oživení a využití prostor krytu reálná.
S Karlem Pokorným, přítelem z Prahy, jsme uvedeni do útrob betonového vstupu mohutnými pancéřovými těžkými dveřmi zvláštního obloukového tvaru, to aby předpokládaná atomová tlaková vlna po dveřích sklouzla a neprolomila je dovnitř krytu.
Vstupujeme ke kruhovému schodišti vinutému jako šroubovice o dvou závitech kulatou hlubokou šachtou ke dnu krytu a překvapuje nás hloubka, do níž se spouští. Na výšku dobrá čtyři patra. Karel vzpomíná, jak byl vstup ještě před 15 lety otevřen, ale zaházen odpadky, takže si ani přes ně netroufl jít dále. Dnes je však kryt téměř reprezentativně vyklizen, schodišťové zábradlí natřeno rudě a do prostoru zavěšena nápaditě síťovina, kterou dle našeho ochotného průvodce, možná nahradí lezecká stěna.
Co lze zjistit za další informace?
Parukářka a Kapslovna
Parukářka bývala v minulosti viničnou a zemědělskou usedlostí. Až do roku 1804 zvaná Hejtmanovská. Poté usedlost koupil parukář Jan Hrabánek. V roce 1825 zde francouzští podnikatelé Sellier a Bellot zavedli výrobu střelných zápalek. Nejprve se zde vyráběly zápalky pro lovecké náboje, později pro náboje vojenské. Od roku 1827 továrna zvaná Kapslovna vyráběla zapalovadla z bílého střelného prachu. Byl to tovární objekt s několika domky, které byly od sebe z bezpečnostních důvodů odděleny silnou zdí. Poslední zbytky této zdi můžete pozorovat asi 100 metrů odsud při cestě do kopce. Vyrábělo se zde až 60 milionů zápalek ročně zejména pro Rakousko a dále pro export do USA, Anglie, Brazílie a východní Indie. Pracovalo zde asi sto zaměstnanců, děvčata ve věku 12 až 14 let třídila kapsle. Celá výroba byla velmi nebezpečná, v roce 1832 utrpěl Bellot vážné poranění při explozi třaskaviny, kdy mu skla z brýlí poškodila oči. Pro větší bezpečnost výroby pak nechal přistavět domy na přípravu třaskavé směsi. V roce 1872 ale došlo k velkému výbuchu, kdy bylo usmrceno 14 lidí a řada jich byla vážně popálena. Trpkou ironií osudu to byly právě Bellotovy náboje, které v pruských flintách způsobily porážku rakouského vojska v bitvě u Hradce Králové roku 1866. Ve třicátých letech 19. století pracovalo v žižkovské kapslovně již přes tisíc dělníků. Dalšímu rozkvětu továrny však zabránilo její špatné umístění. V době založení ležela Parukářka daleko za branami města, ale později stavební rozvoj Žižkova přivedl obytné domy až do samé blízkosti kapslovny. Proto byla roku 1936 výroba přestěhována do Vlašimi.
Podzemní kryty Bezovka
Podzemní stavby pod Vrchem sv. Kříže byly vybudovány v letech 1950 - 1955 jako protiatomové kryty s kapacitou asi 2500 osob (pro porovnání: pražské metro je v současné době schopno pojmout asi 300 tisíc obyvatel). Systém štol napojený na Ochranný systém metra má pět vstupů z různých světových stran kopce a dvě věže, které zajišťují větrání a mohou sloužit jako nouzové vstupy. Kryt je také vybaven vlastním zdrojem elektrického proudu a vodní nádrží. V současné době slouží jako sklady. Dále zde mají České radiokomunikace nouzové vysílací studio, které bylo prý použito v roce 1968.
Kontaktujte nás, pokud víte o starém sklepení, chodbách a krytech, na oplátku provedeme jinými, nejen v Brně. Děkujeme.
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)