Text a foto, není-li uvedeno jinak - Kamil Pokorný © Leden 2010
Pro milovníky tajemna a záhad je hrad Veveří stále vděčným místem. Proto jsem s kamarádem Mirkem do těchto míst vděčně zavítal i v nevlídném novoročním počasí. Zimní nálada podtrhuje svým zvláštním tichem ponurost míst okolo Kaple Matky Boží i celého okolí. Většina dominantních záhad zde zůstává skryta pod zmrzlým povrchem pole i pod nánosy betonu. Alespoň se tu v tichosti a úctě projdeme, třeba něco zase odhalíme...
Kaple Matky Boží u hradu Veveří
Aleš Česal ve svém Labyrintu Tajemna ke hradu Veveří uvádí:
"Každou noc jezdíval v okolí hradu lesem ohnivý kočár s nezhlavým kočím a za spřežením běžel pes s ohnivým jazykem. Byl to přízrak zlého správce z hradu, který neměl po smrti klid v hrobě. Byl původně pochován na hřbitově ve Veverské Bitýšce, ale jeho hrob byl potřikrát nalezen prázdný..."
Co uvádí o hradu Veveří Tomáš Dacík ve své knize?
Pěkný pro záhadology je již samotný úvod knihy:
"Jaká tajemství musí skrývat hrad Veveří, jaký poklad musí střežit černá Madona z blízké kaple Matky Boží, že tak děsivé zkazky v širém okolí se tradují? ...Mezi hrůzné vraždy zapadá i dosud nevyjasněná smrt posledního Přemyslovce... a mezi záhadné souvislosti Templářský poklad. A právě tento poklad představovaný zejména pověstnými sochami stříbrných apoštolů, dosud prý ukrytými na Veveří, stále láká i děsí. ...Ne všechny děsivé zkazky zde patří do říše pověstí a dob dávné minulosti..."
A nyní namátkově z uvedené knihy:
"...některé poklady jsou skutečně střeženy nejen prostředky tradičními, nýbrž i kletbou. A mezi takové patří bezesporu i poklady templářů, nejproslulejšího duchovního rytířského řádu, budící po věky v celé kulturní Evropě mimořádnou pozornost."
"Pozornost se soustředila také pod hladinu brněnské přehrady, kde by se dalo předpokládat vyústění některé z tajných chodeb, ale bez očekávaného úspěchu. V roce 1997 sice potapěči nalezli jistě cenné liturgické předměty, ale až pod přehradní zdí... Je pravda, že mělo být prozkoumáno dno přehrady v určitém sektoru, kde se měla nacházet truhlice se záhadným obsahem, ale nakonec z technických důvodů k tomu nedošlo."
"Nechyběly ani tajné dveře, charakteristické pro každý správný hrad. Nalézaly se blízko ložnice, v rohové místnosti, ukryté pod kobercem. Zde se nacházel tajný východ. Točitým schodištěm se dalo sejít do tajné chodby vedoucí pod nádvořím a odtud buď pod nádvoří a nebo nepozorovaně uniknout ven z hradu."
"Západním směrem vedla ven z hradu tajná chodba, umožňující zajistit jak přísun potravin, tak vyslání posla jež nečekaně vyrazil obléhajícímu nepříteli do zad. Kromě tajné chodby (spíše však několika chodeb a tajných prostor pod hradem)" (takto uvádí i závorku autor), "se tu nacházela i nenápadná branka, jíž bylo možno se také dostat z hradu ven."
"Přes veškeré pochybnosti pečeť templářského pokladu stále vězí v temném podzemí, jež rozněcuje fantazii i touhu po poznání či zvědavost, přestože navenek jen praskliny ve zdech kaple a v minulém století zpozorovaný propad louky vedle se rozprostírající, jež od té chvíle byla nazývána "loukou zpropadenou", dávají zřetelně najevo, že se nejedná jen o nějaké romantické báchorky. Přesto, dunění z kaple se ozývající vyzývá k opatrnosti."
"Zásahem českého krále Přemysla II. Otakara byl v roce 1253 hrad Veveří vrácen řádu Templářů. Členové se krom příkladného bohabojného života měli intenzivně podílet na účelových úpravách hradu. Patřilo mezi ně i zpevnění hradu, vybudování kapitulního domu a především různých tajných prostor a štol, zejména v podzemí. Ty měly sloužit nejen jako skladiště a tajné průchody, ale i pro shromažďování a pohřbívání členů řádu. A nutno dodat, že v takovýchto utajených sklepních místnostech bývaly z ryze praktických důvodů ukrývány také poklady."
"Velký počet lidí scházel denně především do podzemí kostelíku a také hradu. Se zavázanýma očima, pod dozorem řádových rytířů. Zde byli napřed sem tam voděni, aby si nepamatovali, kde vlastně jsou. A o své práci museli mlčet, aby je nepotkal krutý trest. ...Až byly práce dokončeny, většina z nich se z podzemí již nevrátila. Jen tak mohlo být zaručeno, že o podzemních chodbách a prostorách vylámaných hluboko ve skále se již nikdo nepovolaný nedoví."
"Hrabě Sinzendorf pln nedočkavosti něco po jedenácté hodině dnešního času o letním slunovratu 21. června očekával, kam dopadne stín pavího ocasu" dle známého verše z listin ukrytých v kovové báni nad branou, s pávem na ní upevněným.
"Samozřejmě, že nechal na onom místě ihned kopat a k velkému překvapení narazil na nějakou klenbu a když byla proražena, otevřel se přede všemi temný otvor, z něhož čišel chlad. Po osvětlení se ukázalo, že se ocitli v nějaké prostoře, která byla opatřena výzdobou, jaká byla známa již z kaple Matky Boží. K ní vedla také chodba, odkud pak pokračovaly další chodby. Samozřejmě, že hrabě se zpočítku nedokázal v systému chodeb a prostor orientovat, ale přesto nevycházel z údivu. Zvláště když vstoupil do místnosti či hrobky, v níž se nalézaly kovové rakve s těly pohřbených templářů..."
"Nelze vyjmenovat všechny, co s krompáčem a lucernou v ruce se rozhodli prohledávat chodby a kaverny v podzemí hradu Veveří a jeho okolí, zejména však pod kaplí Matky Boží. ...V roce 1987 si kaple vyžádala nutné opravy neboť stěny začaly praskat a hrozilo vážné poškození stavby v důsledku "sedání" stavby, neboť pod kaplí jsou chodby. Alespoň tak se tvrdilo, přestože tvrzení je to poněkud podivné. Průzkum pod kaplí totiž ukázal, že se zde nachází skála."
- Zde nutno doplnit... dodnes takový průzkum probíhá tak, že pokud sondování narazí v podloží na skálu, průzkum se ukončí se závěrem, že je zde skála a nikoliv chodby! Přesto, že se chodby mohou nacházet a mnohdy reálně nachází vybudovány samozřejmě ve skále, viz hrad Špilberk (dodnes zachovány) a jiné objekty.
"Oživení zájmu po templářském pokladu znovu nastalo až za druhé světové války, kdy se hrad Veveří a jeho blízké okolí stalo především předmětem zájmu nejvyšších orgánů Říše. V této době na hradě a v okolí hradu probíhaly náročné stavební práce, úpravy vnitřních prostor a také byla věnována pozornost podzemí."
"V roce 1945 jen co pominuly válečné útrapy, vstoupilo do kaple Matky Boží několik zvědavých obyvatel z Veverské Bitýšky, aby se na vlastní oči přesvědčili, jak je to s pověstnými tajnými chodbami. Také tu pracovali zedníci, jež měli za úkol kapli opravit. Ti také ve výkopu asi 80cm hlubokém našli kachle se znakem čtyřlístku. To je zaujalo natolik, že se rozhodli kopat ještě hlouběji. Asi po čtyřiceti centimetrech narazili na nějaké zdivo, jež jim připadalo záhadné. Usoudili, že se musí jednat o druhou podlahu nebo klenbu. Na jakou klenbu narazili dělníci? Pověsti uvádějí, že na osm tajných chodeb se rozbíhalo od kaple, jiná tvrzení uvádějí jen čtyři. Asi spíše čtyři, nějaké však určitě. Snad i jejich zásluhou kaple začala "sedat" a ve stěnách se objevily trhliny. A s nimi podivná individua, kterým nedal templářský poklad spát."
"V šedesátých letech vzniká celkem nenápadně působící skupinka lidí, jejichž cílem je přijít věci na kloub. Snad se jeden z členů tohoto kryptologického kruhu příliš rozpovídal a také si postěžoval, že největší vymožeností, na něž se mohou spolehnout, je obyčejná virgule. Netušil však, že za několik dnů obdrží ke své hrůze záhadný dopis, varující před vstupem do podzemí. Dopis byl údajně zaslán z Anglie a bylo zřejmé, že autor to myslí zcela vážně. Navíc to začalo zapadat do podivných, děsivě nebezpečných souvislostí, jež doposud byly považovány za pouhé výmysly. Jednalo se o vyzrazení místa, kde podlaha v kostelíčku Matky Boží podezřele duní... Roli tu sehrál i pozoruhodný plánek nakreslený na ručním papíře a s datem 12.9.1819 J. svobodného pána z Mundy. Jde totiž o situační plánek, vymezující nějakou událost či lokalizující nějakou polohu v blízkosti kaple. V roce 1968 se na základě pozoruhodného plánku v prostoru mezi hradem a kaplí Matky Boží začaly ověřovat úvahy, ke kterým se dospělo. Po pečlivém odkrokování vzdáleností se začalo s kopáním na místě, označeném celkem nenápadným křížkem. V hloubce zhruba jednoho metru narazili na něco, co jim téměř vyrazilo dech. V zemi se nacházela mramorová deska zvláštního tvaru, připomínala krycí desku nějakého stolku. Když byla vytažena a zkoumána, bylo zjištěno, že plocha desky nese systém pracně vyrytých čar a otvorů, z nichž některé byly vylity olovem. Mělo se jednat o přístroj podle něhož se bylo možno zaměřit na místo, kde "ohon páva na pokladě stojí" a to v kterýkoli den roku..."
"Dokonce prý i ve Veverské Bitýšce byla objevena v jedné studni dvířka, jimiž se dalo vstoupit do polozborcené chodby směřující k hradu Veveří!"
"A vidělo je víc lidí. Konečně, při zemních pracech pod hradem se na ně také narazilo. Dodnes je v blízkosti hradu místo, kde lze vlézt do podzemí. Jestli chcete, ukážu vám ho. Sám jej nenajdete, protože je dobře zamaskované. Ovšem musíte mi slíbit, že si to necháte pro sebe."
Tolik ukázka textu z knihy "HRAD VEVEŘÍ mýtus, historie a skutečnost" autora Tomáše Dacíka. Kdo si libuje v takovýchto informacích, doporučuji si tuto knihu pořídit.
Pohled od kaple ke hradu - pod tímto polem
detekuji chodbu podél silnice, ale ne po celé délce.
Zvláštní místo za kaplí (pohled ze zídky)
náhrobek Poliera Vernanda včetně položené desky
(pro podzemní nadšence výzva, vidí vstupní schodiště všude)
ale to by jiní správně nazvali hyenismem...
Méně obvyklý pohled od severo západu
Zajímavý detail na cestě - cihly...
Chodbaře napadá hned otázka:
Netvoří cihly fragment původní klenby?
Zde evidentně ne...
Pohled od mostu ke skleníku
Že by objev? Do správné skuliny vešel akorát objektiv...
Tajemství i zde zůstává nedotčeno, a nebo už tu někdo byl?
Při bádání je třeba hledat a porovnávat
staré fotografie, plány, veduty...
Jak je to tedy s podzemím hradu Veveří?!!
V roce 1645 byly brněnské hrady Špilberk a Veveří ještě s Pernštejnem jedinými pevnostmi v širokém okolí, které odolaly Švédům při obléhání města Brna. V letech 1942 – 1945 bylo Veveří říšskou brannou mocí zabaveno pro potřeby jednotek Wehrmachtu a SS. Tato fakta jsou dodnes půdou pro mnoho tajemných a temných legend a báchorek, nevyjímaje poklady a podzemní chodby do mnoha směrů. Jaká je realita?
Podzemí hradu Veveří, který nyní patří do správy Národnímu památkovému ústavu v Brně, by spíše zasloužilo věnovat celou mnohem konkrétnější knihu a těžko se podaří shrnout zajímavá fakta do jednoho článku, ale pokusím se, protože jsme o tyto informace jako badatelé po historickém podzemí často žádáni.
Pod vedením pracovníka Muzea města Brna byl před více lety započat za pomoci mladých jeskyňářů odkryv – čištění ústí pravděpodobné chodby – štoly, do níž bylo možné nahlédnout ještě do velmi nedávných let, než bylo skružemi opatřené ústí štoly přehrnuto nově vzniklou vysypanou cestou pro pěší - okolo nově vytvořeného jižního parkoviště pod hradem. Vstup se totiž nacházel téměř kolmo pod spojovacím mostem jižně - viz naše starší stránka a fotografie na tomto webu.
Tehdy po nedlouhém čištění štoly byly podle vyprávění muzejního pracovníka práce přerušeny bez pokračování, i tak si tam prý kluci užili, čistit zanešenou prostoru v ledové vodě. Museli se střídat a bylo to zdravotně náročné.
Zda se jednalo o fragment skutečné chodby vedoucí pak vzhůru vysoko na hrad, se prokázat nestihlo. Ono by se klidně stihlo, ale další průzkum se dlouhé roky nerealizoval a nyní po povrchových úpravách k tomu už nedojde. Jedna nadějná možnost tím byla zlikvidována. Nebo - li zakonzervována novým chodníkem. Mohlo jít možná o chodbu, kterou podle kvalitního svědectví denně scházela přímo z černé kuchyně hradu služebná – prababička našeho svědka.
Odborníci zde tvrdošíjně považují existenci chodeb za vysoce nepravděpodobnou - středověká technika by prý vyžadovala v tvrdé veverské skále úsilí a nasazení srovnatelné se stavbou monumentálních staveb. Přitom na neméně tvrdé skále – tzv. Diabasu stojí Špilberk a z toho je skalou ražená chodba dodnes průchozí, dochována a je jasným důkazem, že to tehdy šlo.
Je taková negativní odpověď odborníků uspokojující a definitivní v případě hradu Veveří? Je pravda, že v naší vždy chudší zemi se na rozdíl od četných a velmi běžných chodeb a štol tajného účelu, ražených jakoukoli skalou především ve Francii, Španělsku, ale i Itálii téměř z každého hradu a pevnosti, takové štoly a chodby u nás téměř nevyskytují a zatím se (ty tajné) nenašly. Krom několika málo vyjímek se našly vždy účelové štoly odvodňovací, napouštěcí a nebo přivádějící k prameni. A mezi ně lze zařadit i tu před lety čištěnou pod hradem Veveří, odpovídalo by to i svědectvím historiků.
Přibližme si nyní realitu Veverského podzemí ještě více
Mezi lidmi se hovoří o chodbě spojující hrady Veveří a Špilberk, dle pověsti ona chodba uspokojovala zásobování Špilberku v dobách obléhání Švédy. Hovoří se o dalších chodbách a propojeních jinými směry, o jejich objevení a využití v době války jednotkami Wehrmachtu a SS a když to přeženu, přemístění nalezených zlatých apoštolů a jiných cenností právě do objevených chodeb. To se nám to tu ale už chodbami hemží jako v encyklopedii pana Štrauba, který odvážně popisuje tisíce dálkových chodeb, aniž by vynechal jednu vesnici a netají se s tím, že to jsou indicie, které nikdo ještě nepotvrdil, ani nevyvrátil. Vraťme se ale do reality.
Průvodci se prý pravidelně setkávají s návštěvníky, kteří líčí, jak kdysi lezli v chodbách mezi hradem a blízkou kaplí či dokonce do sousední Veverské Bítýšky. "Mnoho lidí prý na vlastní oči vidělo chodbu vedoucí do cisterciáckého kláštera Porta Coeli v Předklášteří, odkud má vést spojka do Doubravníka a odtud na Pernštejn," doplňuje správce hradu, jemuž však prý ještě nikdo nebyl schopen údajně existující vstupy do podzemí ukázat.
Jediným skutečně existujícím průchodem je podle správce hradu chodba pod nádvořím, která kdysi spojovala dva přemyslovské paláce a posléze umožňovala průchod z hlavního paláce na obě strany svahu hradu. Průchod zůstal zachován, ale je zavezen odpadky a na jedné straně opět zastříkaný všudypřítomným betonem z doby památky likvidujícího minulého režimu. Návštěvník může i nahlédnout na schodiště do této chodby.
Debaty o existenci podzemních chodeb a tajemství utnuly práce v podzemí v sedmdesátých letech, kdy v rámci zpevnění statiky dovnitř dělníci načerpali tuny betonu. Ten část podzemních místností pod hlavním palácem zcela zaplnil a zbývající pokryl tlustou krustou. Jedinou podzemní prostorou, která se podobné úpravě vyhnula, je někdejší hradní ledárna, v níž dokonce zůstaly i háky na uzené. Prostora je sanována a zahrnuta do expozice areálu hradu.
Bylo zajímavé, povídat si postupně s několika pamětníky při různých příležitostech našeho pátrání. Z hradu mimo jiné existovala odtoková štola pro vodu, jejíž vyústění je dávno zaplaveno hladinou nynější přehrady. Odtokový systém musela mít i zmíněná ledárna, což se obyčejně rovněž řešilo klenutou štolou, která musela být kvůli čištění průlezného profilu. I kolem jiných věcí se pamětníci rozpovídali, o čemž ještě není zralá doba se tu rozepisovat a zahrneme je do naší chystané publikace.
Velmi rádi uvítáme další osobní svědectví lidí, kteří zde o chodbách věděli, nebo je dokonce prolézali, protože tu jde o unikátní technické a stavitelské památky, které by mohly být velikou atrakcí pro turisty a pomoci záchraně našeho hradu Veveří i finančně. Nebo pomoci jen zdokumentovat či zachránit další část historie bez zpřístupňování. Pokud tedy někdo o něčem víte, kontaktujte nás prosím.
Vstup do chodby z Přemyslovského paláce
Fragment chodby u opačného konce...
Sestup do přístupných sklepů
Zachovalé sklepy východního paláce
Klenutý podzemní vodojem
Už se brzo stmývá, ještě stihneme navštívit
nedaleký "větrák" chodby, která tudy podle virgulí prochází.
Pro milovníky hradu Veveří ještě bonus:
Několik smutných záběrů, co dokázal vodní živel v sezóně 2009.
Pohotově nafotit se to podařilo mému bratrovi:
Ráno po noční bouřce a přívalovém dešti
okolí hradu působilo mysticky
Všude zůstala spoušť po velké vodě a větru
Voda má i hezčí stránku...
vycházející sluníčko zlikvidovalo plazící se mlhy
a hrad Veveří majestátně vystupuje nad svěžími svahy...
Znáte již naše starší stránky o hradu Veveří?
O chodbách hradu Veveří
Kolem hradu Veveří
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)